Související informace:
1965 - 1994
rok 1995
rok 1996
rok 1997
rok 1998
rok 1999
rok 2000
rok 2001
rok 2002
rok 2003
rok 2004
rok 2005
rok 2006

Historie 2002

2002

Harlej v sestavě Šafránek + Rauer + Volák + Kolins + Fanta 

- začali jsme dost tvrdě zkoušet , pro Harlej naprosto nezvykle. Bylo jasný, že to nasazení novejch spoluhráčů bylo přesně to, co jsme potřebovali. 

- zkoušení bylo na několik dní přerušený, protože Martin Volák letěl „objevovat Ameriku“. Pro představu, jak na něj zapůsobila přikládám část e-mailu, kterej mi poslal 31.1. :

„Zdravim z Chicaga!
Ted si asi budes myslet, ze kecam, ale tohle se fakt stalo...V poradku jsme pristali na J.F.K. airport v New Yorku. Imigracni jsme prosli a vzali si Taxi na Manhattan. Tam jsme si pronajali pokoj v hotelu Chelsea Inn, jako vystrizenym z Bukovskyho romanu- otlucena omitka, na polstari svab, na koberci krvava skvrna...(50$ pro 2 na noc) asi po 2 hod spanku nas vyzvedl Robert, ktery dela s prestavkami 12 let v N.Y. taxikare a celou noc nas vozil zadarma po New Yorku taxikem. Byl jsem primo na miste, kde spadli dvojcata (mraz po zadech jako svine- strasna atmosfera..), videl sochu svobody, battery park, projeli jsme Bronx (se stazenou prdeli), byli jsme na Times Square, Wall Street, u domu, kde zastrelili Johna Lennona, u Empire State Building, na Broadwayi, v Soho, u Madison Square Garden, Radio City, videl jsem Trampovy mrakodrapy, Greenwich willage, prejeli jsme Brooklyn bridge a Manhattan bridge, byl jsem v obchode se starejma Fenderama a Gibsonama, ukazal nam dum, kde ma rezidenci Madonna a Lenny Krawitz, ukazoval nam, kde potkal Bon!a z U2 na kole... proste vsechny dulezity mista v N.Y. Jeste ted tomu neverim a pripada mi, ze se mi to vsechno jen zdalo a nebo mi nekdo promital pred ocima nejakej film... Proste jsem se posral- to se musi videt na vlastni oci! Akorat jsme parmanentne utahany a nevyspali.”

Martin potom odjel za známejma do Chicaga ( mimochodem odtud přivez námět na Vidláky v Chicagu ) a po několika dnech se měl vracet opět přes New York do Čech. Den před tím než tu měl bejt zpátky mi zazvonil telefon a ozval se tam mistr Volák. Nejdřív jsem si myslel, že už je třeba v Evropě a volá z nějakýho mezipřistání, ale zmýlil jsem se. Volal z New Yorku s neuvěřitelnou zprávou, že mu uletělo letadlo a že shání novej let, kterej bude volnej až za pár dní. K tomu, že mu docházej prachy a potřebuje dát domu vědět, že se zdrží, ale je v pohodě. Tak jsme se na všem domluvili a já se začal bavit reakcema lidí na zprávu, že skutečně existuje někdo, komu uletí letadlo z New Yorku do Prahy. První byl Martinův spoluhráč z Debustrolu Zed, kterýmu jsem volal, aby zprávu předal Martinově matce. Ten mě překvapil tím, že mi řek, že ho to ani moc nepřekvapuje, a že až budu s Martinem hrát dýl, zjistím, že pozdě chodí skoro všude. Ostatní se samozřejmě prima bavili. Já se nejvíc pobavil tím, když jsem dával Martinovi prachy na účet a zjišťoval, jak rychle budou přístupný v USA. Když jsem ženě za přepážkou vysvětlil, že to posílám kámošovi, kterýmu uletělo letadlo a zůstal bez financí v New Yorku, koukala na mě jak na idiota, kterej se asi pomátnul, nebo si dělá prdel. Martin to celý zpětně okomentoval takhle:

……..tam klidne napis i o tom, jak byla budoucnost Harleje ohrozena tim, ze kytaristovi pred prvnim koncertem uletelo letadlo z New Yorku a ty jsi mu zachranil na posledni chvili zivot tim, ze jsi mu poslal na ucet obnos penez v CZK, ktery si on musel jit v USD vybrat pred "Madison Square Garden", protoze v jinych bankomatech na Manhattanu nefungoval system 'Maestro'..., a tim jsi ho zachranil pred hrozbou nekolikamesicni poulicni prostituce za ucelem vydelani si na letenku...

- začátkem roku vyšlo v reedici u SPV music CD Harlej Krišna 

- 2.3. jsme odstartovali první koncert novýho Harleje v Kovářově a bylo jasný, že změna se líbila i lidem. 

- během roku jsme se hodně snažili posunout i technickou úroveň koncertů a snažili jsme se jezdit s lepším zvukem a světlama a začali uvažovat o tom, že by jsme mohli v příštím roce odject regulérní tour se skutečně vlastním technickým týmem. 

- na jaře přišel Vláďa s tím, že jeho kamarádi z kapely Sandra a její velbloudi, ve který pohostinně zpíval, mu nabídly, jestli nechcem písničky který Vláďa v Sandře zpíval použít a nahrát. Chtěli jsme jít co možná nejdříve nahrávat a tohle se nám hodilo, myslel jsem, že by jsme mohli nahrát CD tak rychle, aby vyšlo ještě před prázdinama a bylo by to jen takový nestandartní představení nový sestavy, protože by jsme tam neměli žádnej vlastní song. Tohle nevyšlo, protože jsme nenašli volný místo ve studiu a proto jsme všechno odložili a dohodli se, že uděláme regulérní desku, vezmeme co možná nejvíc písniček a vybereme až z konečnejch verzí to, co se nám bude nevíc líbit. 

- 18.5. jsme hráli v Kuřimi na festivalu. Večer jsme hráli ještě v Dlažově u Klatov, takže jsme vystupovali poměrně brzo odpoledne. V Hareleji už to delší dobu vypadalo, že koncerty odehraný pod parou jsou za náma, ale ten den se to opět trochu vymklo z rukou. Cesta ubíhala v klidu ( tedy zdánlivě ). Když jsme vystoupili v Kuřimi z tranzitu, všimnul jsem si, že Martin Volák není evidentně ve své kůži. Když jsem se ho ptal, nejdřív tvrdil, že se nic neděje a jen se zlehka potácel. Pak mi ukázal skoro dopitou placatici Fernetu a pokoušeje se co nejlépe artikulovat dodal, že je to druhá.  Bylo mi jasný, že cestou poněkud svérázně řešil svoje citový problémy, kterejch si tenkrát vrchovatě užíval, ale myslel jsem si, že to má třeba pod kontrolou a ví, co může vypít, aby byl v pohodě. ( přeci jenou už máme s tím pitím všichni svoje zkušenosti ). Můj předpoklad se ukázal jako pěkná kravina, bylo hrozný horko a než Martin na tom sluníčku došel do šatny, bylo pravděpodobný, že nezahraje ani hoří. Když ho viděl pořadatel, přišel za náma s upozorněním, ať mu vysvětlíme, že na kraji pódia stojí motorka, do který když strčí ( od pohledu nebylo jasný, jestli se Martin po celou dobu produkce udrží na nohou ), tak spadne do lidí a pravděpodobně někoho zmrzačí a navíc se motorka rozbije. Pak jsme se šli připravovat aparíty, Martin poměrně doplácel na svoje ohromný množství krabiček, který prakticky neměl šanci pospojovat. I když se mu náš manager snažil v týhle zapeklitý situaci pomoct ( což bylo v tom množství drátů absolutě nemožný ), nezdařilo se všechno rozchodit. Když jsme začali hrát, byli jsme já s Kolinsem chvílema mrtví smíchy. Martin se potácel, hrál něco divnýho a ještě se netrefoval na ty správný efekty, takže z jeho aparátu se linuly naprosto neuvěřitelný věci. To celý sledovalo cca 2000 lidí, navíc vesměs střízlivejch, protože jsme hráli tuším kolem třetí odpoledne ( a podle reakcí se celkem bavili ). Já doufám, že to takle zpětně berou lidi jako veselou historku, asi jako, když třeba herci zapomenou text. Je totiž pravda, že my vzpomínáme nejčastěji na takovýhle průsery. ( A doufám, že po mě Martin nebude chtít, abych to smazal J )

- 20.7. – 20.9. natáčení CD MUSÍME SE POCHVÁLIT, MÁME AUTO Z MOSTU 

- v červenci jsme měli k dispozici tuším něco přes dvacet skladeb. 19 jsme jich nahráli ve studiu C, opět se Standou Barochem za mixážním pultem. Celý základy jsme poprvé nahrávali naživo. Dohromady v jednom studiu v jedný místnosti. Bylo to fakt dobrý, když někdo něco posral, odnesli to všichni, protože se celý muselo točit znovu. Přesto jsme se nezabili a naopak se dobře bavili, pili a klasicky grilovali. Z Ostravy jsme si odvezli celý základy – bicí, basa a zkreslený kytary a s Martinem jsme strávili další čas v AS studiu v Praze, kde jsme dohrávali spousty dalších kytar a sóla. Pak jsme se díky povodním, který zaplavili studio na Palmovce, museli odsunout do improvizovaně zřízenejch studií Svijansý újezd A a B a tam se dohrávali zpěvy  a sbory. V konečný fázi jsme na CD vybrali 15 věcí a 4 zůstali u ledu. Michal Sokol vytvořil klip k písničce Horší to nebude, kterej měl bejt původně jen srandička na CD, ale nakonec se na něj deska regulérně propagovala. 

- 10.10. jsme „Musíme se pochválit“ křtili v Praze ve Futuru. Kmotři byli Ivan Langer a Petr Pečený. Tihle kmotři vznikly poměrně dost spontáně a rychle. Tuším, že dva dny před koncertem jsme byli s Martinem ve Futuru na křtu desky a narozeninách Doktora P.P. Tam jsme u baru narazili na Ivana Langera a náš už motající se kamarád Milan Hoffmann, se s ním šel seznámit a dát do řeči. Zbytek akce nebudu v tomto případě rozpitvávat, protože Ivan Langer je přeci jenom osoba veřejně činná. Dodám jen to, že jsme si užili celkem dost legrace a my ho společně s Doktorem pozvali na náš koncert. Úplně původně nám desku měl křtít Dodo ( tím bych taky rád objasnil, proč jsme se Já chci se ptát těch králů tak zčistajasna naučili celý ), ten ale z nějakech důvodů nemohl přijet. Chvíli to vypadalo, že budeme bez kmotra, ale asi deset minut před tím, než jsme lezli na jeviště se mi podařilo telefonem domluvit s Doktorem, že nám oba desku pokřtí. 

- do konce roku jsme odehráli spoustu dalších koncertů. 

- 18.12. Otto Kokštejn vytvořil naše vlastní internetové stránky www.harlej.cz ( dík moc ) 

Playlist 2002: 1-Volání krve, 2-Jůlie, 3-Zrzi,zrzi, 4-Italská, 5-Maso žerem, 6-Piliny, 7-Oj,oj,oj, 8-Brikety, 9-Pověste ho vejš, 10-Aces of Space, 11-Vostuda, 12-Jimův osud, 13-Balada, 14-Tramvaj č. 50, 15-Startuju na Mars, 16-Sbírka, 17- Velbloud, 18-Julka, 19Dobrej nálet, 20-Jalovec, 21- Harlej Krišna, 22-Zfetovanej, 23-Svařákkoncem roku jsme dodali – Z Cuby kiwi, Vidláci v Chicagu, Horší to nebude, Začalo to nevinně a něco vyházeli